CESTA Z PERU NA SALAR DE UYUNI
Když už se dostanete do Peru, tak se Vám nabízí hned několik okolních zemí, které stojí za navštívení. Vzhledem k tomu, že my jsme měli v Peru pouhých 17 dní a cílem bylo vidět zejména jeho jižní část, tak mnoho času nezbývalo. I přesto jsme se na 3 dny vydali do Bolívie, a to hlavně kvůli největší solné pláni na světe Salar de Uyuni. A to, jak se dostat z Peru do Bolívie a do Uyuni se dočtete v tomto článku.
Náš pobyt v Peru začínal ve známém Cuzcu, kde jsme strávili po menším přeplánování nakonec celý týden. Když už se nacházíte na jihovýchodní straně Peru, už nic moc nebrání tomu si cestu prodloužit právě do Bolívie. Bolívie jako taková samozřejmě nabízí nespočet krás, které by stály za vidění, ale náš cíl, jak jsem již zmínila, byl jasný, a to Salar de Uyuni. K přechodu do Bolívie nepotřebujete nic než pas a projít hraniční kontrolou.
JAK SE DOSTAT Z CUZCA DO UYUNI?
Z Cuzca do Uyuni se můžete dostat letecky s kombinací autobusu (přistání v La Paz), nebo zvolit pro celou cestu autobus. Vzhledem k tomu, že letenky v tu dobu (začátek března 2024) byly poměrně drahé, rozhodli jsme se pro cestu autobusem.
Jelikož se náš pobyt v Cuzcu o den prodloužil, tak bylo fajn, že jsme jízdenky neměli koupené předem a mohli jsme tak naši cestu přeplánovat. Cesta do Uyuni není rozhodně přímá, musíte udělat zastávku a přestoupit přinejmenším v La Paz, kde nastoupíte na přímí autobus do Uyuni. Do La Pazu je cesta taky málokdy přímá. Časté jsou přestupy nebo čekání v Puno a nebo například v Copacabaně. Záleží jakou možnost vyberete. Jaké jsou varianty cest do Uyuni, se kterými jsme se setkali?
Jaké jsou varianty cest do Uyuni, se kterými jsme se setkali?
- Cuzco – Copacabana – La Paz – Uyuni (tuto variantu jsme zvolili my - společnost Nuevo Continente, nejrychlejší spoj)
- Cuzco – Puno – La Paz – Uyuni
- Cuzco – La Paz – Uyuni
Jedná se hlavně o noční autobusy s odjezdy kolem 22:00. Odjíždí z hlavního autobusového terminálu v Cusco - Terminal Terrestre Cusco. Možná se můžete podivit, proč jsme vybrali variantu s nejvíce přestupy. Bylo to z toho důvodu, že samotná cesta trvá okolo 15ti hodin, a to jen do La Paz, což je hodně dlouhá doba v autobuse, i když jsou autobusy vybavené kvalitními sedačkami. Chtěli jsme si po cestě odpočinout, někde se na chvíli protáhnout a zpestřit přesun. Z Cusco do Copacabana cesta trvá okolo 10ti hodin. Dopoledne jste u jezera, přesun do La Paz trvá 3 hodiny a autobus do Uyuni je opět noční, takže to krásně navazuje. Když už se dostanete do La Paz musíte využít jeden z nočních autobusů a cesta z La Paz do Uyuni trvá maximálně dalších 10 hodin. Náš řidič to stihl za krásných 8 hodin.
V Copacabana si budete muset koupit jízdenku do La Paz zvlášť. V tomto směru je to konečná stanice autobusových společností z Peru a navazující spoj neprodávají. Využít můžete buď lokální autobus a nebo turistický. Turistický autobus měl poslední interval odjezdu okolo 13:00 a přes celý den jich jelo opravdu málo. Vyhledáte je online třeba na Redbus.pe. Lokální autobus jezdí opravdu každou hodinu a poslední byl k večeru. I přesto, že jsme si mysleli, že bude lokální autobus rychlejší, místní nám spíše doporučovali využít turistický, prý je o něco rychlejší. Jízdenky a informace o autobusech jsme sháněli ve městě u místních. Nezapomeňte na to, že v Bolívii už vám nebudou stačit peruánské soly a musíte směnit za bolivijskou měnu. A to platí i pro SIM kartu, kterou si budete muset taky koupit novou. Naštěstí prodávají jen na pár dní a nestojí moc peněz, okolo 30 BOB.
KOUPĚ JÍZDENEK
Jízdenky jsme obecně kupovali den předem nebo v ten daný den. Tento způsob spíše doporučujeme ve vedlejší sezóně, kdy se vám s velkou pravděpodobností nestane, že by nebylo místo. Jízdenky můžete zakoupit on-line přes přímé prodejce nebo na autobusových nádražích. Jak na koupi jízdenek se můžete dočíst zde Doprava po Peru. Pokud se rozhodnete kupovat jízdenky na nádraží, určitě zkuste smlouvat, i my jsme se dostali na nižší ceny, než na internetu.
Ceny jízdenek:
- Cusco - Copacabana - 90 SOL
- Copacabana - La Paz - 12 BOB
- La Paz - Uyuni - 70 SOL
- Uyuni - La Paz - 70 SOL
- La Paz - Puno - 130 BOB
- Puno - Arequipa - 30 SOL
NÁŠ ZÁŽITEK
Cesta z Cuzca do Copacabany probíhala krásně podle plánu. Vydali jsme se na cestu kolem 22:00 večer. Celkově jsme byli moc mile překvapeni, jaké mají Peruánci noční autobusy. Úkol byl jasný - vyspat se.
V ranních hodinách nám bylo oznámeno, že ten, kdo jede do Copacabany musí přestoupit do místního mikrobusu, překročit hranice Peru s Bolívií pešky a poté opět nastoupit do jiného mikrobusu. S tím jsme ovšem moc nepočítali, jelikož nám bylo řečeno, že autobus je přímý. Naštěstí tam byl s námi člověk, který sice anglicky neuměl, ale rukama a nohama nám ukázal směr, kam jít a do jakého mikrobusu máme nastoupit.
Na hranicích dostáváme povolení ke vstupu do Bolívie. Hned za hranicemi už bylo vidět, že Bolívie je něco trošku jiného, než Peru. Kolem poledne přijíždíme po všech přestupech zdárně do Copacabany. Městečko je poměrně malé, ale za to nás velice překvapilo svou malebností. Copacabana leží u jezera Titicaca a je to takové letní bolívijské letovisko (něco jak Chorvatsko nebo Mácháč 😀). Mají tu pláž a promenádu, kde máte možnost se najíst a napít. Pokud se někomu vybaví písnička o Helenky Vondráčkové "Copacabana", tak vás zklamu, ta nebyla v Bolívii, ale v Brazílii. 😀
V Copacapaně jsme strávili cca 3 hodiny času a vyrazili směr La Paz. Do La Paz se můžete dostat místními colectivy, nebo turistickými autobusy. My zvolili autobus, který byl levnější. Cesta trvala kolem 3 hodin. Na cestě nás čekal jeden krátký přejezd trajektem. Místní trajekty vypadají jako naše vory. To, že na něj najedete osobním autem je celkem bezpečné, ale autobusem to už je jiný oříšek. Autobus se kýval ze strany na stranu a upřímně jsme se jen modlili, ať se nepřeklopíme. 😀 Zvládli jsme to!
Postupně se přibližujeme k centru La Paz. Zastavujeme na místním terminálu, kde jsme si nebyli jistí, zda je to náš terminál, odkud nám navazuje autobus do Uyuni. Šla jsem se tedy zeptat průvodkyně, která s námi jela jako doprovod autobusem. Anglicky samozřejmě neuměla, ale vypadala, že slovu Uyuni rozumí. Po několika otázkách jsme vyhodnotili, že se jedná o náš terminál.
Přicházíme na terminál, ale co se nestane – to není on! Začínáme zjišťovat od místních, kde se přesně nacházíme, jelikož telefony nám úplně nefungovaly. Nikdo nám nerozumí, všude je zmatek a my začínáme být zoufalí. Celkově prostředí v okrajové části La Paz není zcela přívětivé a uvádí se, že je i dobré být na pozoru kvůli krádežím a přepadením. Mapy.cz po chvíli naskočily a opravdu zjišťujeme, že jsme asi 19 km od našeho terminálu. Snažíme se s místními taxikáři domluvit, aby nás tam dovezli. Ti, ale buď nerozumí, nebo naznačují, že do dané části jet nesmí, protože nemají povolení.
Celá situace se nám vůbec nelíbila a najednou vidíme místního policistu. Jdeme ho tedy požádat o pomoc. Ten nám naštěstí v rámci možností porozuměl. Houkl na taxikáře v okolí, kterému přikázal, aby nás dovezl, kam potřebujeme. Jenže měl jenom osobní auto, tak říkáme, že se tam přece jen nevejdeme, že je nás 6. Počty a bezpečnost Bolivijci vůbec neřeší a tak dva jdou do kufru. 😀Ještě, než jsme vyrazili, tak na nás nalítla imigrační policie, která se nám horlivě snažila zkontrolovat pasy. Naštěstí vše v pořádku a vyrážíme na cestu taxíkem.
Jedem, jedem a jedem. Silnice v okrajových částech La Paz nemají nic společného s asfaltem. 😀 Je to samá díra, kaluž, bahno, takže zlaté české silnice. 😀 Postupně přicházíme na to, že taxikář jede úplně jiným směrem. Začínáme mít obavy, kam nás opravdu doveze. Navíc místní prostředí není moc přátelské. Všude byli podivní lidé, rozbité domy a to, že se blížíme do centra, vůbec tak nevypadalo. Snažíme se ho doptat, kam přesně jedeme, jenže mu nebylo vůbec rozumět. Až po nějaké chvíli zjišťujeme, že jede na jiný terminál a bere to okolní silnicí kvůli zácpám. Absolutně nechápeme, proč nejel na ten terminál, kam jsme potřebovali. Dostáváme se poměrně do stresu.
Přijíždíme na daný terminál, zaplatíme, kdy samozřejmě zkoušel, zda mu nedáme víc peněz, vždyť vezl 6 lidí, že? 😀 Nic navíc mu nedáváme a běžíme danou situaci řešit. Naštěstí nacházíme pobočku naší autobusové linky, kdy nás uklidní, že nás naberou i na tomto terminálu. Domluva i s personálem autobusové linky byl opravdu oříšek a tam sprostých slov padlo poměrně dost, proto radím, naučte se španělsky! 😀
Chcete vědět, jaké jsou možnosti dopravy po Peru?