VEŘEJNÁ DOPRAVA A STOPOVÁNÍ V JORDÁNSKU?

Veřejná doprava a Jordánsko, to je zajímavá otázka. Upřímně, musím říct, že pronájem automobilu by byl tou lepší variantou. Netvrdím, že finančně, záleží v jakém období si auto půjčujete a kolik Vás je, ale spíše kvůli logistice - přesunům. Veřejnou dopravou se kolikrát nedostanete úplně všude, což je obecný problém této volby cestování a samozřejmě to zabere více času, logicky. Na druhou stranu jsem si jistá, že s autem bych neměla ještě teď po roce, co jsem se dostala k sepsání těchto článků takové intenzivní zážitky. 😀 Jestli bychom to takto řešily znovu? Za mě nejspíš ne. Pro někoho, kdo má spoustu času a nevadí mu jistá míra nekomfortu, je to skvělý způsob, jak Jordánsko procestovat. My jsme měly ovšem i nepříjemnou zkušenost a vzhledem k tomu, že to finančně vlastně není takový rozdíl, nestálo by mi to znovu za to.

STOPOVÁNÍ V JORDÁNSKU

Někdo stopuje nerad z důvodu strachu, ale někdo si zase neumí bez stopování cestování představit. Je pravdou a asi to má takhle spousta lidí, i když to nepřiznají, že i když je to v pohodě (zdá se být v pohodě) pořád je tam ten brouk v té hlavě, který z toho nemá dobrý pocit. Myslím tím předsudky, kor jako skupina čtyř holek konkrétně v takové zemi jako je tahle. 

Proč jsme to zkusily my? Vliv davu, byly jsme čtyři a většina z nás byla pro stopování, protože zkušenosti měly holky z jiných zemí doposud pozitivní a jelo se low-cost, přeci. A musím uznat, že mě to velmi překvapilo. Nikde jsme neměly problém někoho stopnout a netrvalo to dlouho. I přesto, že nám často samotní Jordánci nerozuměli, dali si ten čas k tomu nás pochopit a dovézt, kam jsme potřebovaly. Nebyl problém jet na korbě auta, nebyl problém přeskládat celou rodinu, abychom se vešly. A jak už jsem říkala, že je Jordánsko zemí kontrastů, tak to platí i v dopravě, respektive samotných Jordánců. 

Natrefily jsme totiž i na extrém, kdy se pán vrátil poté, co odvezl rodinu do nemocnice s tím, že nás bude chvíli vozit kam potřebujeme, dokud má čas a dýchal nám na krk při obědě, než dojíme. Ochota je skvělá věc, ale čeho je moc, toho je příliš. K pocitu bezpečí tohle naléhání zrovna nepřidalo. Když už nasedáte k někomu do auta, je dobré zapnout si alespoň offline mapy a hlídat trasu. Když totiž pak řidič jede úplně na druhou stranu a přesvědčuje Vás, že je to správně, raději hned vystupte. Dalším extrémem byl i ,,osobní" řidič na půl dne, kterého se ne a ne zbavit. Shrnutí stopování v Jordánsku - bez problému, rádi pomůžou, ale buďte obezřetní. 

VEŘEJNÁ DOPRAVA

Veřejná doprava k mému překvapení fungovala vlastně více, než dobře. Hodně jsme četly, že je velkou nevýhodou čekání, než se autobus zaplní, ale čas jsou peníze, takže to nebylo zase tak hrozné. Naštěstí to opravdu nikdy nebyly hodiny a někdy jsme vyrážely v podstatě hned po nasednutí. Ve městě nebo ve vesnicích jsou stanoviště - nádraží lokálních autobusů, které jezdí trasy do větších měst. Bez problému je vyhledáte na mapě. Spoje nejsou na jízdní řád, ale když se zeptáte místních nebo třeba na ubytování, časy Vám řeknou. Sice nemají jízdní řád, ale místní ty hlavní časy odjezdu znají. Lepší je vyrazit ráno, odpoledne už tolik spojů nejezdí. To ale neznamená, že byste museli stát s východem Slunce na nádraží, ale tak nějak rozumně. 

Pokud s tímhle nemáte třeba zkušenost a nejste si jisti jestli byste tohle zvládli, tak si buďte jisti, že po prvních dnech se v tom jejich systému budete orientovat. Vlastně je to docela fajn. Když je Vás více, kolikrát jim nevadilo ani zajet cestou někam jinam, kde nebyla zastávka. Každý autobus má na okně ceduli se směrem jízdy a není ani problém takový autobus stopnout kdekoliv po cestě i bez autobusového nádraží. Ceny autobusů jsou dané, spíše tedy pro místní, Vy zkuste smlouvat nebo poslouchat kolik platí ostatní, ať zbytečně nesmlouváte nebo si kvůli pocitu vyšší ceny nenecháte autobus ujet. Smlouvání jde, ale když vědí, že se potřebujete někam dostat a nejede jiný autobus, tak to jde horko těžko. Ceny se opravdu pohybovaly okolo pár JOD. Na autobusových zastávkách jsou také taxíky, tak jestli budete pak schopni sjednat lepší cenu za auto u něj, je to další z možností. Když budete využívat veřejnou dopravu a autobusy pryč ze severní části města hledejte  autobusové nádraží North Bus Station. My jsme ho využily jak při cestě do Jerash nebo k Mrtvému moři.

Pozor si dejte v pátek, to mají totiž takovou malou italskou neděli a spoje jsou buď omezené nebo nejezdí vůbec. 

TAXI A UBER 

V Jordánsku funguje i Uber, a to velmi spolehlivě. Samy jsme ho několikrát využily. Spíše kvůli dopravě, kterou jsme chtěly mít raději zajištěnou a nepropást tak náš navazující plán. Výhodou je, že víte dopředu cenu a můžete se tak sami rozhodnout. Mnohdy jsou levnější, než taxi, taxikáři samozřejmě zkouší ceny napálit. Tak pokud jste unaveni ze smlouvání a věřte, že to časem přijde, je tohle docela fajn varianta. Nebo i proto, abyste věděli na jaké minimální ceně popřípadě začít smlouvat u taxi služby. 

KOLIK NÁS STÁLA DOPRAVA? 

Ceny jsme si zapisovaly, zajímalo nás jestli tím opravdu ušetříme oproti pronájmu auta. Tak na kolik nás ta naše cesta napříč Jordánskem od Ammánu až do Akkaby všechny čtyři stála? 

• veřejná doprava - 76 JOD
• taxi a Uber - 56 JOD 
• stopování
  
• Pro dvě z nás ještě musíme připočítat cestu z Akkaby do Ammanu, kvůli odletu. Využily jsme JettBus, což je obdoba známého FlixBusu a cena se pohybuje od 314 Kč za cestu.

A pro ty, co čtou až do konce tady máme bonus. 😀 Tento papír totiž obsahuje bezpečného průvodce celým Jordánskem s cenovým rozpočtem na 10 dní, který nám hned první den napsal jeden velmi ochotný pán.  

A jak je to s veřejnou dopravu třeba na Sicílii?