JAK NA NÁS PŮSOBILO MHD V NYC?
ZÁKLADNÍ INFORMACE K MHD
Opět je několik možností (tarifů), jak využít městskou hromadnou dopravu v New York City. Velké množství hlavně dobře zpracovaných informací naleznete na internetu, a tak se tu nebudeme opakovat. Systém je opravdu provázaný, a i když jsme se báli velikosti a zmatečnosti metra, je to velice intuitivní a dobře pochopitelné, takže se nemusíte bát. Za nás je vždy důležité hlídat si tři věci:
- Směr metra a tím i vhodný vstup - jezdí se UP (nahoru) - například Bronx a Down (dolů) - například Brooklyn.
- Jednotlivé barvy (trasy) mají více čísel nebo písmen, tak je důležité sledovat, kde dané číslo končí. Hlavně v okrajových částech se totiž trasa metra větví a na konečnou stanici vždy zajíždí třeba jen jedno číslo nebo písmeno.
- Černá nebo bílá barva stanice - na černé barvě zastavuje pouze lokální vlak a na bílé zastavuje lokální i tzv. express, tedy "rychlík". Tak aby se Vám občas nestalo, že vlak bude ve stanici na jedné z šesti kolejí pouze projíždět a nezastaví.
Tato stránka Vám pak může pomoci s live informacemi z metra, my jsme ji také občas použili, ale primárně jsme hledali na Google maps, které fungují v této oblasti opravdu dobře. V metru jsme se zamotali jen jednou, nedávali jsme ve víru velkoměsta pozor kam jdeme, ale opravdu se metra nebojte, druhý den už jsme si přišli jako místní newyorčani. 😀 Pokud pojedete z okrajových částí metrem, začnete svou cestu nad zemí a směrem k centru se z nadzemky stane podzemka.
METRO CARD/OMNY
Co se týká tarifu, zvolili jsme Metrocard, chtěli jsme totiž kartičku na památku. 😀 V NYC jsme byli týden a krásně nám vyšel týdenní tarif za 34 $, vzhledem ke vzdálenějšímu ubytování bylo možné v rámci tarifu přesednout i na autobus, který byl potřebný k dopravě na ubytování. Nemuseli jsme se celý týden omezovat v přejezdech a počítat peníze oproti jednotlivým jízdenkám. Navíc pokud nebudete mít týdenní tarif, ale jen jízdenku na dvě jízdy, jakmile vystoupíte z turniketu v metru a přesednete na autobus, nepočítá se to jako 1 jízda v jednom směru, ale jako 2 jízdy - jízdné nemá platnost časového intervalu jako třeba u nás v Praze.
Dále je důležité, že se v NYC do hromadné veřejné dopravy nepočítá vlak, který je sám o sobě relativně drahý. Dobré je tedy hledat ubytování v docházkové vzdálenosti od metra či autobusu. My jsme třeba měli vlakovou zastávku hned v ulici, kde jsme měli ubytování, ale vzhledem k ceně jsme se raději těch pár minut prošli. Při volbě vhodného tarifu spolu s delším časem v NYC se dají ušetřit nemalé peníze. Metrocard jsme pak využili i na lanovku Tramway na Roosevelt Island, nástupní stanice se nachází zde. Alternativou je bezkontaktní jízdné OMNY, které vyjde v součtu o dolar méně (kartička Metro Card).
Metrocard vždy protáhnete mezi
stříbrnou čtečkou v turniketu do metra, jen to chce trochu grif - táhnout pomaleji.
Když jsme jednou špatně vlezli na nástupiště a pak následně
přešli na jiné, kartička nám nefungovala, musela nás přes turniket
pustit ostraha, zřejmě je tam časový interval pro vstupy, tak těžko říct jestli má smysl kupovat jednu kartičku pro všechny osoby ve Vaší skupině.
Vzhledem k poloze ubytování jsme jezdili i autobusy, které jezdily na čas a orientace v
časech odjezdů byla také jednoduchá, zvýrazněné jsou pak odpolední odjezdy. V autobuse musíte vždy zahlásit,
alespoň v těch okrajových částech NYC, ve kterým jsme jezdili my, že chcete vystupovat a tahá se zde
za žlutý provázek podél oken, což je zase fajn zpestření. Zprvu nám pomáhali offline mapy, s tím, kde se právě nacházíme a kde musíme vystoupit, protože v těchto autobusech nemáte signaizované zastávky a ani nevidíte, kde se nacházíte. V oblasti u High
Line jsme se pak setkali s autobusy, které mají pouze čtečky na OMNY Card, nenastupuje se tam dveřmi u řidiče - my se s
nimi setkali jen jednou. Tady nám pak místní v autobuse
vysvětloval, že je potřeba si v automatu zvolit jízdenku namísto Metrocard, která v podstatě nahradí Metrocard a tu si pak odpípnout - teoreticky by se za ní tedy nemělo platit. Každopádně tyhle informace už budou taky jednou nepotřebné, protože by se během roku 2024 měly fyzické kartičky Metrocard nahradit právě bezkontaktním placením OMNY.
JAK NA NÁS METRO PŮSOBILO?
I přesto, že má newyorské metro největší počet stanic na světě - 469 - tak ten systém je opravdu logický. Pokud si budete dávat pozor na výše zmíněné, tak určitě nebudete mít problém. V metru se pohybují i tady homeless, ale všude, kde byla vyšší koncentrace lidí (hlavně tedy u centra) byla zároveň i ochranka a na nás metro působilo opravdu bezpečně. Některé zastávky by z vizuální stránky potřebovali trochu péče a přes koleje pobíhají krysy a potkani, ale je to taková klasika. Lepší nepřemýšlet, co se v takové podzemní síti uliček schovává. 😀 Metro je i dobře označené, vždy to jsou červené nebo zelené vyvýšené "bubliny", které Vám ukazují, zda je metro v provozu. Samotné vozy jsou čisté a to byly i vozy městského autobusu. Myslím, že daleko větší šok to byl v Kalifornii v LA nebo to možná bylo tím naším prvním seznámením s USA, kdo ví, první dojem už nikdo nenahradí. 😀
V těch okrajových částech jsme byli hodně obezřetní, ale také nebyl problém. Na nadzemní části metra se chodí převážně na vyvýšené zastávky po schodech, kde na Vás vždy bude čekat skupinka otravných taxikářů.
Jinak je tu opravdu velice
zajímavé složení snad všech etnických kultur v metru, čím blíže se budete blížit k centru, tím
vyrovnanější podíl barvy pleti bude. Ale ani v okrajových částech jsme neměli
s nikým špatnou zkušenost. Ale co je tu opravdu hitem i v chaldnějším počasí v listopadu jsou pantofle Crocs. Ty si vezmou k zimnímu oblečení jako by nic. 😀 Nutno říci, že i samotné obchody stojí za to. Metro se nám líbilo více, než třeba ve Philadelphii. A je to jako se vším, když ze sebe setřesete prvotní šok a neznalost, tak pak už se kdekoliv cítíte pomalu jako doma.
Jak se po příletu co nejlevněji dostat z New Yersey na Manhattan?