ERCYIES - LYŽOVÁNÍ NA TURECKÉ SOPCE  NAD MEŠITOU

Turecko si s lyžováním asi příliš nespojíte a možná se budete divit, ale na vyprahlé sopce Erciyes Gaği jejíž úplný vrchol je skoro ve 4 000 metrech se nachází lyžařské středisko, ke kterému se dostanete velice pohodlně z hlavního města této oblasti Kayseri po silnici Develi-Kaysei. Erciyes nabízí 4 propojená střediska a nějakých 100 km sjezdových tratí, což platí v podstatě jen na papíře, protože všechny sjezdové tratě totiž Turci neotvírají. 😀

Vlastně po sedmi letech jsme využili nabídky cestovní kanceláře a nejeli takzvaně na vlastní pěst. Výlet CK Čedok nabízel formou last minute. Co k tomu více říct - no nekupte to. 😀 V nabídce je totiž jak letenka, skipas a ubytování včetně polopenze v rozmezí od 8900 - 14 000 Kč. Pro prvních 115 cestujících je pak odbavení nadrozměrného zavazadla (snowboardu, lyží) v ceně. A pokud si s sebou chcete vzít své vybavení neotálejte, protože nadrozměrná zavazadla se poté již nedají přikoupit z důvodu omezené kapacity. 

Výhodou by to pak mohlo být i pro ty, kteří by zájezd nevyužili primárně pro lyžování, protože letenku a ubytování s polopenzí v takové ceně a na týden neseženete ani mimo CK. V těchto termínech a z Prahy jen samotná přímá letenka do Kayseri stála něco okolo 7 500 Kč. Můžete si tak pronajmout auto a objevovat Kayseri a oblast Kappadokie po svém v podstatě už od necelých 9 000 Kč. Navíc nemusíte mít blbé svědomí z toho, že byste nechali ladem již zaplacený skipas, protože on totiž v Turecku stojí doslova pár korun. Vzhledem k letošnímu boomu takovou cenu příští rok asi neočekávejte.

Pokud máte specifické velikosti bot nebo lyží, širší snowboardy apod., tak bude lepší vzít si vybavení své. Není problém si vybavení půjčit na místě, zaplatíte za to v podstatě pár korun. Na den Vás kompletní vybavení vyjde na cca 300 - 400 Kč. Každopádně je zapotřebí počítat s tím, že se nejedná o top stav vybavení a možná Vás na kopci čeká ještě jeho mírná úprava, ale určitě to na týden postačí, protože svahy tu nejsou náročné.

JAK JE NA TOM SAMOTNÉ STŘEDISKO?

Hodně se dočtete, že je to středisko jako v Alpách ale v porovnání s Alpami za hubičku. Já s tímhle teda úplně nesouhlasím, nejspíš je to klasická věta, jak nalákat lyžaře, ale že by to vyloženě nestálo za návštěvu, to se také úplně říct nedá. Sjezdovky mírnější, je to takové typické rodinné středisko. Červené sjezdovky jsou červené tak napůl a vyloženě černé sjezdovky zde nehledejte. Ale ježdění není špatné.

No a teď možná k tomu lehce horšímu, co se týká sjezdovek, respektive přístupu Turků k lyžařskému areálu. 😀 Letos tam stejně jako kdekoliv jinde měli relativně problém se sněhem, kdy ho bylo tak akorát na ježdění. Prý se jedná se o nejhorší situaci za posledních šest let. Normálně se tu konstantně drží 2-3 metry sněhu. My jsme naštěstí prý stihli asi nejlepší podmínky této sezóny, vzhledem k počasí i výšce sněhu. Ale jedná se o oblast, ve které relativně dost fouká a tak je pochopitelné, že větší část areálu je často zavřená. Nám se toto naštěstí ani jednou nestalo. 

Jen ve vyšších polohách se často obejvuje mlha. Každé ráno je zapotřebí podívat se na stav otevřených sjezdovek na jejich webu, který aktualizují nejdéle do deváté hodiny. Nám se to v našem turnusu nestalo, ale v lednu bylo středisko či jeho větší část zavřené dokonce třikrát během jednoho týdne. Přišlo nám, že lanovky jsou trochu pomalejší a z Tekiru na Hacilar se dostanete až za 40 minut. Přejezdy jsou delší, v postatě objíždíte celou sopku ale i na snowboardu nebyl problém nebo si ho pořádně navoskujte. 😀 S areálem Turkům pomáhali Rakušané a celé přejezdy dávají smysl.

Ale Turci zde asi šetří i když jsou relativně proti sobě, protože kdo sem pak bude chtít jet podruhé? I přesto, že je azurko a bezvětří nechají s klidem ve všední dny v podstatě ty nejlepší sjezdovky zavřené, protože je ve všední den méně lidí. Jedná se o sjezdovky č. 18 a 14, tedy sjezdovky z topu 3 360 m. Otevřené byly pouze o víkendu, navíc černé sjezdovky byly i tak zavřené, nahrazené jen takovým zkráceným sjezdem dolů. A další lenost Turků je v oblasti zasněžování. Málo sněhu a na sjezdovkách už se objevovaly kamínky a vhodných teplot k zasněžování prostě ne a ne využít. Letos prý sněžná děla ještě nazapnli (únor). 😀 Což je další takový rozdíl oproti Evropě. V dalších dnech se tu čekalo oteplení a je tak možné, že s postupem času nechají otevřené pouze některé sjezdovky, protože nemají sníh v záloze. S jejich přístupem je možné, že pojede pouze nejvíce frekventovaná sjezdovka č. 13, která je určená pro začátečníky a tam to bývá šílenost. Nechceme ale odrazovat, my jsme si to i tak vlastně docela užili, protože díky své skvělé poloze můžete od střediska podniknout celou řadu výletů a poznat tak trochu i samotné Turecko.

Naprosto šílená je návštěvnost o víkendu, kdy najedou místní nejen pro sjíždění svahů ale i jízdě na saních. Pořádá se tu totiž i turnaj v sáňkování, který naprosto ochromil místní dopravu. 😀 Řada Turků se jede poprvé podívat na sníh a pořizují na každém metru fotografie, tak není o zábavu nouze. 😀 Proto není lepší nápad, než si na víkend naplánovat třeba jeden z výletů do Kayseri nebo Kappadokie. Trochu škoda je, že právě o víkendu díky vyšší návštěvnosti otevírají i ty lepší sjezdovky. Na sjezdovkách se občerstvíte za relativně stejné ceny jako třeba v Itálii, což nás trochu překvapilo vzhledem k ostatním nižším cenám.

A CO TURCI A LYŽOVÁNÍ?

Cestu lanovkami Vám zpříjemní pravidelné hlášení místního rozhlasu, což v Evropě nemáme. V pěti jazycích, ve kterých nechybí ani ten český budete upozorňováni na bezpečnost na sjezdovkách nebo třeba na vhodné chování při čekání na sedačku. No zřejmě to má svůj důvod.

Naprostá většina snowboardistů si své prkno bere s sebou na lanovku a nenechává si ho na přední noze, což v Evropě také neuvidíte. Pak můžete narazit na docela bizardní situace, kdy si prkno nestihne odvázat ze zábrany lanovky apod. 😀 Jinak je situace hodně podobná jako u nás, všude se najdou lidé, kteří by potřebovali proškolit v oblasti bezpečnosti na svahu.

Neznají tu klasický day/multiday skipasy ale kupujete si v podstatě bodové skipasy, jak už bylo řečeno, zá pár korun. Lanovky jsou pomalejší a relativně dlouhé a přejezd na druhou stranu střediska zabere relativně dost času a tak skipas chvíli vydrží. My jsme odhadem měli nějakých 15 jízd na den. Vyšlo to tak na jeden 50 bodový skipas a 30 bodový skipas.

Hodně nás varovali před místními "střelci", reprák zavěšený za pasem spolu s helmou, kteří jezdí střemhlav z kopce. Jo, taky jsme je potkali, ale ne v takové míře v jaké to vyznělo. Tady je pak spíše problém pro ostatní, kteří relaxují pod horizontem s cigárkem v ruce a že se to tu prý děje docela často. 😀

I když článek možná moc lichotivě nevyznívá, tak rozhodně není účelem odradit Vás od návštěvy. My jsme si tu týden užili - 4,5 dne lyžování a výlet na let horkovzdušným balónem nad Kappadokií a výlet dolmušem do města Kayseri zase samotný výlet posunuli o trochu "výše". S hotelem jsme byli spokojeni a jsme rádi, že jsme se rozhodli sjíždět i svahy v Turecku. Pokud budete přemýšlet, zda zájezd koupit pro účel lyžování, jen se předem informujte o stavu sněhu, otevřených sjezdovkách nebo popřípadě o předpovědi počasí. Já bych se ani nedivila tomu, kdyby postupně sjezdovky opravdu zavírali, protože nejsou schopni zapnout sněžná děla. Ale pokud se tak stane, tak je určitě co podniknout i mimo lyžařský areál.

A co let balónem nad Kappadokií?